Velikonoční tradice stále živé

Připomeňme si nejvýznamnější velikonoční tradice, které se dochovaly již dva tisíce let.

Malovaná vejce

Nejen pro křesťany, ale i obecně je vejce považováno za symbol zrodu nového života. Většina z nás jej vnímá jako vynikající zdroj potravy na talíři, ovšem stačí se trochu více zamyslet do hloubky a uznáte, že i lidský plod se vyvíjí i díky ženskému „vejcovodu“. Vejce jsou tedy samostatné „objekty“, připravené nést zárodek nového potomstva, a i to je důvodem k symbolické oslavě Ježíšova vzkříšení. Na vajíčka se dnes maluje leccos, především ornamenty a motivy zvířat. Na Velikonoce se zdobí i vyfouklé kraslice, dívky je rozdávají svým koledníkům a podle pradávné tradice by měla být ta nejkrásnější červená kraslice (nebo celé plné vajíčko) věnována tomu vyvolenému.
košík na vajíčka

Křen

Pokrmy s křenem se podávají již stovky let, tato tradice je spojována se symbolikou zabodnutých hřebů do Kristova těla, údajně se tento pocit pojí s palčivou a ostrou chutí křenu.
tři kuřata

Kvetoucí vrby

Květná neděle by měla být vyzdobena tzv. kočičkami, tedy vrbovým proutím namočeným ve vodě, které nasazuje na poupata, jež svým vzhledem připomínají kočičí kožíšek. Vrbové větvičky mají připomínat větve palem, jimiž lidé v Jeruzálemě uvítali Ježíše Krista.

Beránek

Židovská tradice spojuje pečení beránků s vysvobozením z Egyptského zajetí a státem Izrael. Beránci jsou také obětním znakem, který vnesl do společnosti Ježíš jakožto spasitel lidských duší. V Česku se však beránek považuje spíše za symbol mládí, nového života, který je spojován s příchodem jara.
velikonoční zajíčci

Zajíčci

Velikonočních zajíčků je všude plno, v obchodech úspěšně konkurují vajíčkům, přesto mnoho lidí vůbec netuší, proč tomu tak je. Zajíčci totiž mají při odpočinku otevřené oči, nespí jako lidé, a to značí nekonečný koloběh života, tzv. zmrtvýchvstání. Ve starověké Byzancii byl také zajíc znakem Ježíše.

Velikonoční tradice stále živé
4.7 (93.33%)3